Před rokem jste v rozhovoru jako jednu z priorit své práce jmenoval dálniční přivaděč. Jaká je aktuální situace?
Situaci tohoto projektu jsme koncem minulého roku komplexně vyhodnotili spolu s ministerstvem dopravy a potom také s příjemcem právě dokončovaného hodnocení vlivu na životní prostředí EIA, tj. Odborem životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje, kde jsme provedli konzultační jednání před dokončením tohoto hodnocení v souladu se zákonným postupem. Obou jednání se zúčastňovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic ČR, projektant této stavby, zpracovatel hodnocení EIA, ředitelství CHKO České středohoří. Dále jsme jednali s vedením města Ústí nad Labem o vzájemném respektu a podpoře při řešení složité situace dopravy v obou městech. Výše uvedené hodnocení EIA je v současnosti zpracovatelem předáno zmíněnému odboru krajského úřadu (KÚ), po kontrole materiálu na formální náležitosti bude materiál zveřejněn po dobu 30 dnů pro podání připomínek institucemi i veřejností, pak Odbor životního prostředí KÚ připomínky zpracuje a předá tzv. posudkáři, který vyhotoví posouzení projektu a to předá zpět na vypracování konečného stanoviska Odborem ŽP KÚ. Na jednotlivé kroky jsou lhůty od 30 do 60 dní s možností prodloužení. Konečný verdikt a možný posun do dalších stupňů přípravy stavby lze očekávat v druhé polovině letošního roku. Složitý proces řešení tohoto komplikovaného problému vedl v minulosti k téměř dvacetiletému ustrnutí projektu. Oproti minulým projednáváním tohoto silničního projektu je v současnosti jistou výhodou oficiální shoda názorů vedení města s názorem ministerstva dopravy vyjádřená usneseními zastupitelstva. Dřívější rozpory byly v minulosti podstatnou příčinou odkladů.
V Česku se na konci roku 2021 změnila vláda. Máte signály, jak se staví k jezu na Labi?
24. ledna 2022 byla naplánována schůzka zástupců vodní dopravy ze Svazu dopravy a průmyslu s novým ministrem dopravy, bohužel pan ministr musel do karantény a omluvil se. Jez Děčín není explicitně uveden ve vládním prohlášení, vláda však potvrzuje důležitost jeho realizace, což na výše uvedeném jednání potvrdil náměstek ministra dopravy Sechter. V současnosti se dokončuje studie financovaná Technologickou agenturou České republiky na základě dohody ministerstev životního prostředí, zemědělství a dopravy, která by měla potvrdit možnost reálnosti kompenzací tzv. bahnitých náplav, což byla hlavní překážka, a umožnit další pokrok v přípravě této investice. Stávající výsledky této studie dle ředitele Ředitelství vodních cest Lubomíra Fojtů dávají slibné předpoklady pro dosažení dalšího pokroku. Paralelně nechává zpracovávat samostatně studii na kompenzovatelnost zmíněných bahnitých náplav samostatně i ministerstvo životního prostředí. Nezapomínejme, že v současnosti se ratifikuje česko – německá smlouva o Labi, která počítá se zlepšením plavebních podmínek na Labi v ČR a hlavně obsahuje příslib zlepšení plavebních podmínek v SRN.
Loni se řešila především Kozí dráha. Děčín by místo vlaků raději cyklostezku. Je šance?
Rozhodnutí Zastupitelstva města Děčína na konverzi na cyklostezku bylo racionální a skýtalo nejlepší řešení, jak využít fenomén Kozí dráhy z pohledu rozvoje turismu, zdravých volnočasových aktivit obyvatel, bezpečnosti dopravy i smysluplného investování disponibilních finančních prostředků. Bohužel vedení Ústeckého kraje rozhodlo pod politickým tlakem laciného předvolebního příslibu, kdy racionální úvahy šly stranou. Po značných investicích na obnovu trati a dalších výdajích na její údržbu si její konverzi na cyklostezku v budoucnu umím snad představit jen s větším časovým odstupem spolu s moderním a v souladu se současným trendem orientovaným přístupem budoucího vedení kraje k této problematice.
Jednáte s ŘSD o komunikacích v Děčíně. Jak vypadá jednání o úseku od Ovčího můstku po křižovatku Saská/Teplická?
Podařilo se nám dohodnut s ŘSD, že nebude na tomto úseku provedena jen částečná sanace lokálního sesuvu vozovky, ale že se bude sanovat a rozšiřovat celý zúžený úsek od Ovčího můstku po odbočku silnice Na Výšinách, který představuje kritické dopravní místo s častými nehodami. Rozšířením o dva metry bude na této frekventované komunikaci dosažen odpovídající komfort. Zároveň usilujeme o zlepšení situace na křižovatce Teplická – Pivovarská u Ovčího můstku, kde je nutné minimálně umožnit přecházení chodců.
Mluví se také o tom, že by Děčín potřeboval kvůli lepší dopravě třetí most přes řeku Labe. Je to reálné?
Z diskuze s ministerstvem dopravy vyplývá, že tento požadavek je mimo veškeré úvahy centrálních plánovačů.
Co vše je v Děčíně nutné z hlediska dopravy vyřešit?
Doprava město Děčín značně handicapuje, především je to doprava silniční, ale svůj díl má i železniční, vždyť Děčín leží na nejdůležitějším železničním koridoru České republiky. Infrastruktura obou dopravních mód probíhá dost nešťastně městem. V silniční dopravě se zaměřujeme na zprůjezdnění města rozložením dopravní zátěže a odstraňování závad zejména tam, kde ve městě vznikají zácpy a tím zvýšená zátěž exhalacemi, hlukem a ztrátami času. Samostatnou kapitolu představuje řešení nedostatku parkovacích míst, kde účinné řešení spočívá mimo jiné ve výstavbě parkovacích domů. U železniční dopravy dojde ke zlepšení převedením části mezinárodní dopravy na nově budované vysokorychlostní spojení Drážďany – Praha přes Krušné hory. A slibujeme si od toho v budoucnu i podstatné zkrácení dojezdových časů pro obyvatele Děčínska při využití vysokorychlostní tratě z Ústí do Prahy. U vodní dopravy si slibujeme mírnou renesanci v oblasti nákladní dopravy a lze očekávat boom v oblasti rekreační plavby po realizaci plánovaných opatření na labské vodní cestě. Pro město Děčín pak rozhodnutím o řešení splavnosti padne dosavadní blokace v rozhodování o další koncepci pobřežních partií, a hlavně blokace nového územního plánu, který město urgentně potřebuje.
Jak spolupracujete s ČVUT?
Spolupráce s Fakultou dopravní ČVUT je dlouhodobá a snaha využít potenciál této instituce městem má již tradici. Přínosem fakulty je pomoc při řešení menších dopravních závad, značení komunikací, řešení parkování, konfliktů mezi uživateli komunikací, dopravní obslužnosti na straně jedné a na druhé straně si zejména cením spolupráci s ČVUT při řešení neuralgických bodů v silniční dopravě v intravilánu města, na kterých se fakulta podílí. Jen pro příklad uvádím aktuální pomoc při řešení zlepšení průjezdnosti okružních křižovatek u Lidlu, u Benziny, budoucí okružní křižovatky na Benešovské ulici a řešení vymístění těžké dopravy z ulic Vilsnické a Želenické, kdy některá navrhovaná řešení těchto projektů z podnětů fakulty budou již letos realizována.
