Zrekapitulujte prosím historii Kozí dráhy: Jak došlo k dnešnímu stavu, kdy je trať nevyužívaná a existují rozdílné názory na její další osud?

Pravidelnou dopravu pro nerentabilitu provozu a nezájem cestujících přestal v roce 2007 objednávat Ústecký kraj. Cestující dávali přednost autobusové přepravě, která byla schopna nabídnout větší komfort, dostupnost a byla i pro objednatele lacinější. Tento trend nahrazení železniční osobní dopravy autobusy je ostatně patrný u více regionálních tratí. Poté byly objednávány sporadicky jen rekreační vlaky jak městem Děčínem, tak i Ústeckým krajem a provoz byl ukončen definitivně v roce 2015.

Proč došlo k zastavení i těchto aktivit?

V roce 2015 došlo k uvolnění skalního masivu a závalu. Byl jsem nedávno za použití slova „zával“ kritizován, „vždyť tam spadlo jen pár šutrů“. Odborný posudek sanace skal u trati pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) však tehdy nutné práce ocenil na 20 milionů korun. S ohledem na bezpečnost provozu a vysoké náklady na odstranění závady, mizivé využití trati a vysoké náklady na běžnou údržbu, byly pak zastaveny i zmíněné sporadické rekreační jízdy. Pro představu: tržby za použití tratě SŽDC činily za rok 100 tisíc korun, roční náklady na údržbu 5 milionů korun.

Co vše se kolem trati číslo 132 v posledních letech dělo?

V roce 2017 se iniciativy chopila Hospodářská a sociální rada okresu Děčín (HSRD) a navrhla vedení Ústeckého kraje v souladu s politikou Ministerstva dopravy zrušení tratě 132 a její přeměnu na cyklostezku, kde by investorem byl Ústecký kraj. Tehdejší náměstek hejtmana Komínek v odpovědi z 29. srpna 2017 doporučil HSRD samostatně jednat s vlastníkem trati SŽDC o jejím dalším osudu s tím, že kraj nebude objednávat na trati dopravu. Tím se tehdy Ústecký kraj šalamounsky od osudu trati distancoval.  Výsledkem dalších snah HSRD, Hospodářské komory a města Děčín bylo připravené memorandum mezi Ústeckým krajem, městy Děčínem, Teplicemi, Krajskou hospodářskou komorou a SŽDC na zpracování studie na posouzení optimálního budoucího využití trati s přihlédnutím ke všem možným aspektům. K tomu bohužel nedošlo, a tak místo zamýšleného sjednocení názorů na platformě zmíněné studie dochází naopak k rozporům v názorech mezi krajem, obcemi, SŽDC i organizacemi, jako je Krajská hospodářská komora a Hospodářská a sociální rada okresu Děčín.

Jakou představu o budoucnosti má tedy dnešní Správa železnic (dříve SŽDC dnes nově SŽ)?

Před dvěma lety přišla Správa železnic s návrhem, že by ona sama byla investorem konverze trati na cyklostezku. Vycházela ze skutečnosti, že financování v obou případech by bylo z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, tedy buď do obnovy trati, nebo do její přeměny na cyklostezku.  O této možnosti byl informován i Ústecký kraj a společně se plánovalo napojení cyklostezky na Kozí dráze na připravovanou Podkrušnohorskou cyklostezku do Chebu. SŽ i Ministerstvo dopravy vychází z předpokladu, že investiční náklady při konverzi na cyklostezku budou podstatně nižší – a hlavně zásadně nižší budou náklady na její údržbu oproti udržování železniční trati. Z hlediska přínosů naopak panuje přesvědčení, že společenský užitek cyklostezky vysoce převáží občasné jízdy nostalgických vláčků za zcela neadekvátně vysoké náklady na provoz.

Tyto skutečnosti potvrdilo i jednání dne 13. května 2021 za účasti vedení Ústeckého kraje a generálního ředitelství Správy železnic, kde město Děčín zastupoval primátor Jiří Anděl. Díky jeho argumentaci a předloženým dokumentům, především souhlasného vyjádření s přeměnou na cyklostezku od řady obcí ležících na trati, bylo dohodnuto prověřit realizaci návrhu na financování cyklostezky, kdy investorem by byla Správa železnic, případně další způsoby financování takového záměru. Jednalo by se o pilotní projekt v České republice, který by mohl být řešením i v řadě dalších případů na přeměnu tratí, které již nemají využití pro původní účel zajištění dopravní obslužnosti. Věřím, že cyklostezka na „Kozí dráze“ bude oblíbenou atrakcí, která pomůže rozvoji turistiky, ekologické dopravy, volnočasových aktivit i bezpečnosti dopravy v regionu.