Pane řediteli, jaký je rozdíl mezi dobrovolnými a profesionálními hasiči?
Termín „profesionální hasič“ není termínem legálním, nicméně jedná se o termín obecně zaužívaný. V užším slova smyslu profesionálními hasiči obvykle nazýváme příslušníky ve služebním poměru k Hasičskému záchrannému sboru České republiky (HZS), kteří jsou zařazení v jednotkách požární ochrany kategorie JPO I. V širším slova smyslu můžeme zahrnout též hasiče, kteří činnost v jednotkách požární ochrany vykonávají jako své zaměstnání, tedy zejména hasiči v některých jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, nebo vybraných JSDH obcí. Na profesionální hasiče jsou kladeny z pohledu právních předpisů vyšší nároky než na hasiče vykonávající svou činnost v jednotkách požární ochrany dobrovolně. Jednotky kategorie JPO I např. musí vyjet k zásahu do dvou minut od vyhlášení poplachu.
Ještě existuje Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska…
Toto občanské sdružení sdružuje zejména JSDH obcí po celé ČR a řídí se vlastními stanovami. Nejedná se o jednotku požární ochrany, toto sdružení není zřizováno obcí, nemá žádné výjezdové jednotky, žádnou zásahovou techniku a přímo se nepodílí na zdolávání mimořádných událostí, nicméně reprezentuje zájmy svých členů na celostátní úrovni. Jeho základním posláním je práce s dětmi, provádění školení, pořádání sportovních soutěží, kulturních a společenských akcí a další. Není pravidlem, že každý člen JSDH je členem sdružení, členství je dobrovolné.
Kdo povolává hasiče k zásahu?
Když pomineme podnikové hasiče, povolávání všech jednotek požární ochrany na místo zásahu provádí krajská operační a informační střediska HZS. Toto povolávání není nahodilé, ale provádí se na základě požárního poplachového plánu, který na základě podkladů od HZS vydává příslušný krajský úřad. Požární poplachový plán je sestavován v souladu s platnými právními předpisy České republiky a interními akty řízení HZS. Základním cílem při jeho sestavení je zajistit, na základě stupně nebezpečí území obce, stanoveného podle kritérií (např. počet obyvatel, počet zásahu v roce, průmysl, nákupní centra, zdravotnická zařízení apod.) co nejrychlejší poskytnutí pomoci a v co nejvyšší kvalitě. Proto je základním kritériem jeho sestavení celkový čas dojezdu jednotky PO na dané katastrální území. Tento čas se skládá z doby výjezdu jednotky (dle své kategorie 2 min, 5 min nebo 10 minut) a doby jízdy jednotky na místo zásahu. HZS má své síly a prostředky rozmístěné tak, že zpravidla může být na místo události povolána alespoň jedna jednotka v kategorii JPO I, úplné pokrytí území je ale zajištěno prostřednictvím JSDH.
Město Děčín je zřizovatelem a podporovatelem JSDH. Stará se o ně podle vás dostatečně?
Město Děčín z našeho pohledu plní své povinnosti v tomto směru řádně. Aby byli dobrovolní hasiči akceschopní, musí město vynakládat nemalé finanční prostředky na personální i materiální zabezpečení činnosti těchto jednotek, což se podle mého názoru dělo v minulosti a děje se to i nyní. Podpora dobrovolných jednotek je stabilní. Město například obnovuje vozový park z vlastních zdrojů, shání prostředky z dotací, rekonstruuje zbrojnice… takové zázemí je velmi důležité pro správné fungování hasičů. Na město Děčín máme jediný požadavek: zabezpečit trvalou akceschopnost jeho JSDH.
Jak vidíte potřeby JSDH v Děčíně do budoucna? Jaká je Vaše vize?
Asi před rokem byla provedena odborná analýza, ve které je, mimo jiné, konstatováno, že ve vybavenosti zásahovou technikou jsou překročeny základní požadavky na její vyhláškou stanovený doporučený počet, což značně a mnohdy zbytečně zatěžuje rozpočet města. Proto jsme doporučili vyřadit starší cisternové automobily, jejichž provoz je nákladný a ekonomicky neefektivní a nadále postupně obnovovat zastaralý vozový park. Vhodné by bylo pořízení nových cisternových automobilů pro jednotky na Starém Městě a v Boleticích. Také by bylo vhodné dovybavit jednotku v Horním Žlebu terénním vozidlem, které by mohla využívat i pro potřeby zdravotnické záchranné služby a MP. Aby byla zachována akceschopnost děčínských dobrovolných hasičů i do budoucna, je třeba soustředit síly a prostředky na ty jednotky, které jsou předurčeny pro zásah v prvním stupni poplachu, dle již zmiňovaného požárního poplachového plánu, což jsou jednotky Staré Město, Horní Žleb a Boletice nad Labem. V analýze byla i navrhnuta možnost zrušení jednotky v Křešicích, která je předurčena pro zásah až v druhém stupni poplachu. Když to řeknu laicky, na ně přijde řada jen několikrát do roka. Vloni to bylo 10 výjezdů, ale v některých letech třeba jen dva výjezdy za rok. Nejpodstatnějším hlediskem, které vedlo k tomuto návrhu je ale skutečnost, že tato jednotka nedokáže v pracovních dnech zabezpečit dosažitelnost předepsaného počtu hasičů pro výjezd, což v minulosti potvrdili i její členové. Navíc, jen kilometr od Křešic je umístěna mnohem lépe vybavená a početnější jednotka Boletice, která dokáže zabezpečit, a mnohdy již zabezpečuje, veškeré činnosti za jednotku Křešice v plném rozsahu.
Pokud by tedy došlo ke zrušení křešické jednotky, bude město Děčíně schopné plnit své povinnosti v oblasti požární ochrany s plnou akceschopností?
Hasiči mají v našem městě velkou tradici, takže já některé citlivé reakce lidí chápu. A jsem potěšen podporou, kterou hasiči mají u veřejnosti. Ale jako ředitel územního odboru HZS Ústeckého kraje musím doporučit k vydání takové dílčí stanovisko, které bude v souladu s právními předpisy a s reálnou potřebou k řádnému zabezpečení ostatních náležitostí zásahové činnosti jednotek požární ochrany v Děčíně. Už bylo několik dotazů, jak telefonických, tak písemných, jak moje stanovisko k žádosti o zrušení znělo, takže čistě profesně jsem se vyjádřil následovně: „… zrušením této jednotky v městské části zařazené do stupně nebezpečí III B dle přílohy č. 4 vyhlášky 247/2001 nedojde k porušení základní tabulky plošného pokrytí uvedené tamtéž. Město Děčín bude i nadále plnit svou povinnost dle ustanovení § 29 zákona o PO, jelikož je zřizovatelem dalších tří jednotek požární ochrany, které jsou schopny zajistit plošné pokrytí území obce ve stanoveném dojezdovém čase dle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona o PO“.
