Předně není sporu o tom, že via ferrata má svého vlastníka, a tím je statutární město Děčín. A tím by mohl celý takzvaný „spor o ferratu“ končit, jenže je tomu jinak, a to díky autorovi této stavby. Zaráží mne, že jako majitelé a provozovatelé jsme stavěni do pozice nepřátel (sic!) via ferraty, neřku-li Karla Běliny. Dovolím si říci, že tuto unikátní železnou stezku v centru města nám závidí polovina Evropy a jsme rádi, že tu je. Na druhé straně je důležité vědět, že ji Karel stavěl bez jakékoliv projektové dokumentace, intuitivně, na základě jeho přebohatých lezeckých zkušeností. Což lze do jisté míry akceptovat někde ve skalách, kde „kdo přijde a nebojí se – leze“, ale ne ve městě, na městských (nejen) pozemcích.

Proto jakmile se město stalo majitelem a provozovatelem, stalo se s plnou vážností právně odpovědnou osobou. To s sebou neslo kromě dodatečného vypracování projektové dokumentace, provozního a návštěvního řádu a dalších věcí, také povinnosti absolvovat bezpečnostní revize, a to pravidelně. Připomínky, které z nich vzešly, vedly k nutnosti odstranit závady, proto šla ferrata na jaře do provozu o něco později, než si uživatelé s ohledem na počasí představovali. Podotýkám, že děčínská ferrata je díky těmto krokům bezpečná a má veškeré potřebné certifikace.

Karel Bělina ve svém tvůrčím nadšení je k nezastavení, ačkoliv na jaře roku 2015 vedení města slíbil, že ferratu nebude dále rozšiřovat. S ohledem na to, že si to a) vlastník nepřeje a neobjednal, b) ferrata je některými svými částmi umístěna na cizích pozemcích, jejichž vlastník byl tak hodný, že na již vybudované trasy vydal dodatečný souhlas s tím, že s dalšími trasami přes své pozemky nesouhlasí, a c) každá eventuální další stavba musí mít předem projektovou dokumentaci. V té době bylo postaveno a provozováno celkem čtrnáct tras děčínské ferraty. Karel Bělina přesto postavil ještě trasu č. 15, ta ale v době jeho slibu již byla vyprojektována, proto byla ještě jako poslední městem letos převzata do majetku a je v provozu. Podotýkám, že trasa č. 15 – Pivovarská – měla navržený nástup společný s ostatními dosavadními trasami, s odbočkou doleva po trase č. 14, od které se odděluje jako nejkrajnější levý směr. Nastoupit na ni tedy lze, a to bez problémů a bezpečnostních rizik. Karel Bělina však rozpracoval ke stávajícím (již třem odsouhlaseným a zrevidovaným) nástupům do stěny svévolně ještě nástup čtvrtý, a to přes výslovný nesouhlas vlastníka. Odůvodňuje to tím, že se u stávajících nástupů v době špičky tvoří fronty, a toto by mohlo pomoci.

Já si v souladu s odborným vyjádřením některých lezeckých osobností troufnu tvrdit, že via ferrata má své kapacity, které není dobré navyšovat, a to zejména z bezpečnostních důvodů. Patnáct tras zkrátka nemůže mít patnáct nástupů, trasy se od sebe oddělují až ve stěně, lezci si je volí podle své zdatnosti, a nikdo se nad tím nepozastavuje. I tak se tu a tam na odbočkách lezci hromadí a čekají, až se směr uvolní. Jsem toho názoru, že je pořád lepší a bezpečnější počkat si v klidu na zemi u některého ze stávajících nástupů, než viset minuty ve stěně v uzlových bodech.

S Karlem Bělinou jsem jednal ještě před zasedáním zastupitelstva, domluvili jsme se, že nově budovaný – čtvrtý – nástup označí zákazem vstupu, protože město jej nehodlá převzít. Karel mě mimo jiné požádal, abych tlumočil městské radě jeho omluvu za negativní kampaň v tisku, a rozešli jsme se s tím, že platí rok stará dohoda, děčínská via ferrata má patnáct směrů a nebude rozšiřována. A přesto byl čtvrtý nástup do stěny autorem dokončen (byť označen zákazem vstupu), a město nadále označováno za úředního nepřítele této atrakce. Ponechávám tedy na čtenářské veřejnosti, aby si sama odpověděla na otázku, kdo co na via ferratě hrotí, a také kdo má mít s ohledem na povinnosti vlastníka a provozovatele konečné slovo.

Závěrem zdůrazňuji, že jsem i jako uživatel via ferraty v Děčíně panu Karlu Bělinovi vděčný za jeho nápad a energii, s jakou jej realizoval. Jsem pyšný na to, že tuto zábavu můžeme sportumilovným občanům města i četným turistům nabízet, a jako zastupitel města udělám, co budu moci pro to, aby tato atrakce byla schopna dlouhodobého bezpečného provozu.

Jiří Anděl, náměstek primátorky zodpovědný za finance a majetek města